Květa Exnerová –Astrologie – osobní rozvoj – sebepoznání

Astromedicína neboli lékařská astrologie, zkoumá vztahy mezi horoskopem a tělem, zejména nemoci a dispozice, ale také jejich možnosti léčení. Lékařská astrologie je založena na přiřazení planet a znamení zvěrokruhu k jednotlivým orgánům a částem těla, poukazuje na pozitivní i negativní tendence vzniku a průběhu nemoci, ale její aplikace vyžaduje hluboké astrologické i lékařské znalosti. Její kořeny sahají až do dávného starověku, protože vztahem mezi člověkem a postavením planet se zabývali už staroegyptští kněží. Nejstarší zobrazení staroegyptských léčitelských metod pocházejí z 2500 let před n. l.  Dnes už těžko zjistíme, kdy došlo ke spojení astrologie s léčením, ale lidé už od nepaměti pátrali po souvislostech mezi nebem a zemí a po tom, jak tyto souvislosti ovlivňují jejich život a zdraví. Astrologie je obor empirický, který vznikl pozorováním opakujících se jevů a její poznání se ve spojení s léčením, předávalo z generace na generaci po tisíce let.  Jednotlivé oblasti poznání nebyly jako dnes tak úzce specializované, takže filozof byl také astrologem a mnohdy i lékařem.

Jedním z prvních dochovaných děl o Astromedicíně je dílo Marcuse Maniliuse – kniha Astronomica z počátku prvního století n. l. Základním principem je rozdělení lidského těla na dvanáct oblastí, od hlavy až po chodidla nohou, kterým byla přiřazena vláda jednotlivých znamení astrologického zvěrokruhu. V průběhu času jednotliví lékaři – astrologové toto přiřazení upravovali, nicméně princip a i oblasti těla jsou zachovány téměř až do dnes.

Beran: Hlava, oči, uši
Býk: ústa, hltan, jícen a krk
Blíženci: průdušnice a plíce, ruce,
Rak: prsa, břicho a žaludek
Lev: srdce, krevní oběh
Panna: tenké a tlusté střevo, slezina, dvanácterník
Váha: bederní oblast, ledviny, močový měchýř
Štír: reprodukční orgány, konečník
Střelec: kyčle a stehna, křížová oblast, játra
Kozoroh: kostra a kolena, kůže, nehty
Vodnář: lýtko, holeň, kotníky

„Nedotýkej se železem části těla podléhající znamení, kterým právě prochází Luna“

Chirurgové by dnes měli méně starostí, kdyby se řídili zásadou „Nedotýkej se železem části těla podléhající znamení, kterým právě prochází Luna“. Tento výrok patří řeckému lékaři a astrologovi – Hippokratovi z Kósu (460 – 380 př. n. l.), který je dnes považován za „otce medicíny“. Jako první položil základ lékařství jako samostatné vědecké disciplíny vytvořením prvního uceleného systému pouček a postupů. Přitom však navazuje na nauku přírodních filosofů, že zdraví závisí na rovnováze či nerovnováze „tělních šťáv“. Dodává však, že vhodnou životosprávou a zdravým prostředím lze tuto rovnováhu ovlivňovat a upravovat. Definoval 4 druhy tělesných šťáv, krev, hlen, žluč a černá žluč, které odpovídají 4 druhům temperamentu, jejichž poměr určuje reakce na okolí. Každý temperament odpovídá jednomu ze základních astrologických elementů.

Oheň – cholerik – žluč. Silně vzrušivý, sklon k emočním výbuchům, reaguje impulsivně, netrpělivý, egocentrický, emočně labilní, city jsou u něho vyvolány snadno, navenek reaguje rychle.

Voda – flegmatik – sliz, hlen. Emočně celkem vyrovnaný, navenek se jeví jako lhostejný, pasivní, reakce až na silnější podněty, která nastupuje pomalu, avšak bývá velmi silná a trvá dlouho.

Země – melancholik – černá žluč. Hluboké prožitky spíše s pesimismem, city trvalé a hluboké, ale navenek je neprojevuje, spíš je žije vnitřně, špatně navazuje vztahy, usiluje o klid, nemá rád změny.

Vzduch – sangvinik – krev. Emočně vyrovnaný, přizpůsobivý, prožitky spíše mělké, stejně jako city.

Astrologie byla jedním z oborů „Sedmera svobodných umění“, které tvořilo základ středověkého vzdělávání. Prakticky až do 17. století dominovala astrologie a její souvztažnosti zvířetníkových znamení makrokosmu a tělesných partií mikrokosmu, léčbě nemocí. Příkladem jsou Paracelsus – Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim (1493 – 1541), který vydal četné spisy o astromedicínských postupech, včetně zodiakálních a planetárních signatur orgánů, chorob i léků a zasloužil se o několik důležitých objevů a předznamenal vznik novodobého lékařství.

Dalším z řady známých lékařů – astrologů byl i proslulý věštec, Michel de Nostredame zvaný Nostradamus (1503 – 1566). Stejně jako všichni tehdejší lékaři, opíral se Nostradamus při určování příčin nemocí o astrologii. V té době se věřilo, že všechny části těla jsou ovlivněny pohybem planet a jejich konstelací. Na hvězdách zakládá svá proroctví a v jednom z nich předpověděl téměř přesně smrt Jindřicha II.

Jedním z posledních velikánů renesanční astromedicíny byl anglický astrolog William Lilly (1602 – 1681), který ve svém díle Christian Astrology popsal i základy astromedicíny. Nemoci rozdělil nejen dle jednotlivých zodiakálních znamení, ale i dle zodiakálních domů. Z toho je tedy patrné, že nejen sluneční znamení, ale i rozložení dalších prvků v horoskopu dávají předpoklad vzniku různých kombinací nemocí. Nelze tedy zjednodušeně říct, že ti, kdo mají Slunce v Beranu, budou mít problémy s hlavou nebo jedinci se Sluncem v Blížencích problémy s dýcháním.

Na přelomu 19. a 20. století se astromedicínou zabýval Američan Max Heindel (1865 – 1919), který kromě ještě jiných děl, napsal knihy Lékařská astrologie, Zjednodušená vědecká astrologie nebo Astrodiagnóza, které jsou čtenáři vyhledávané i dnes.

Tím však slavná éra Astromedicíny začíná upadat. Nutno ještě zmínit slavného švýcarského psychologa, zakladatele analytické psychologie, Carla Gustava Junga (1875 – 1961), který ve své práci astrologii často zmiňuje. „Narodili jsme se v určitém místě a podobně jako vinná réva získáváme kvalitu svého ročníku a sezóny“, což je výstižný příměr vrozených předpokladů při narození lidské bytosti. O astrologii soudil, že je v podstatě prastarou obdobou jeho hlubinné psychologie.

„Buďte si svých reakcí vědomi“

Tím se dostáváme k tomu, že určité, kvalitou doby a prostředí předem určené predispozice, mají vliv na současný stav psychiky a tím i na zdravotní stav člověka. Jedním z hlavních indikátorů typu psychického nastavení člověka je v horoskopu zastoupení živlů. Dávno před naším letopočtem vznikly filozofické systémy, které učily, že všechny věci na zemi jsou složeny ze 4 základních elementů – oheň, země, voda a vzduch. Ke stejnému závěru dospěl při svých meditacích i Siddhártha Gautama – Buddha (přelom 6. a 5. st. př.n.l.) který zjistil, že základní stavební jednotkou všeho stvořeného a tedy i lidského těla, jsou 4 základní živly.

Z uvedeného vyplývá, že kombinací prvků, které umí astrologie interpretovat, lze rozpoznat tendence k určitému chování a tedy i k tendencím vzniku nemocí. Buddha totiž rozpoznal, že na základě našich reakcí na podněty vstupující našimi šesti vstupními branami, kterými jsou zrak, sluch, čich, hmat, chuť a šestou je mysl, vstupuje do našeho vědomí informace, na kterou naše mysl reaguje dle základního nastavení buď libostí nebo odporem. Opakováním se tyto reakce stávají automatické, tedy zvykem či zlozvykem, aniž bychom si jich byli vědomi. Naše mysl tím získává nad naším vědomím nadvládu a tím se rozbíhá koloběh nevědomých tělesných pochodů.  Mozek podle toho vyšle signály do těla, rozběhnou se chemické reakce, které pak ovlivňují stav našeho zdraví – psychiky i těla. Od našich reakcí na vstupní informace, se odvíjí stav našeho psychického i tělesného zdraví. Jakmile si uvědomíme fakt, že naše reakce na myšlenky a vnímané pocity vytváří chemické reakce v těle, máme šanci ovlivnit své zdraví do té míry, do jaké si budeme svých reakcí vědomi. Je tedy nanejvýš důležité poznat své základní dispozice, abychom nebyli otrokem svých vlastních nevědomých, mentálních zvyků.

Bc. Květuše Exnerová

www.astrokouc.cz

By Květa  
Pomáhám lidem poznat sami sebe a realizovat sny

---